Malé apotéky a velké lékárenské řetězce. Poslanci se budou zabývat novelou zákona o zdravotních službáchh i návrhem, který obsahuje nová kritéria pro vznik lékáren a chce tak řešit ochranu drobných podniků, často na odlehlých místech. „Asi všichni si v současné době všimli rozrůstání řetězcových lékáren a likvidace stávajících,“ hájí pro Český rozhlas Plus svůj pozměňovací návrh poslanec Jan Kuchař (STAN). Šéfka Asociace provozovatelů lékárenských sítí Irena má ale námitky.

České muniční iniciativě vděčí Ukrajina za půl druhého milionu kusů dělostřeleckých nábojů v loňském roce. A letos by to mohlo být ještě víc. „Je velmi dobře hodnocená našimi partnery, kteří do muniční iniciativy přispívají,“ vyzdvihuje v pořadu Pro a proti místopředseda výboru pro obranu Jan Hofmann (ODS). „Doufám, že už nebude potřeba,“ říká pro Český rozhlas Plus Radek Koten (SPD) z výboru pro bezpečnost.

Dostavba Dukovan se komplikuje. Předběžné opatření brněnského krajského soudu prozatím zablokovalo podpis smlouvy s jihokorejskou KHNP, otazníky vyvstávají také nad tím, jaké nakonec bude zapojení českých firem na celé výstavbě i následném provozu. „Diskuze o zapojení českého průmyslu proces hodně protahovaly,“ říká odborník na energetiku Jaroslav Míl. „Potřebovali jsme závazný postoj korejské strany, oponuje Jiří Nouza, prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví.

Přivezla Rudá armáda v květnu 1945 do Československa svobodu? „Totalitní Sovětský svaz nebyl svobodný a nemohl svobodu ani přinášet. Spíš přinesl vítězství nad nacismem,“ míní v pořadu Pro a proti historik a filozof Petr Hlaváček, hlavní editor časopisu Forum 24. „Svobodu omezil už poválečný nacionalismus a etnická čistka Němců a Maďarů,“ upozorňuje pro Český rozhlas Plus politolog Ondřej Slačálek.

Ruská agentura RIA Novosti prohlásila Slovensko za jednu z mála evropských zemí, která ctí památku sovětských vojáků. Ocenila rozhodnutí slovenského premiéra Roberta Fica zúčastnit se v Moskvě přehlídky k 80. výročí konce druhé světové války. „Dělat strašáka z Roberta Fica jen proto, že pojede na přehlídku do Moskvy, mi přijde hloupé,“ říká v Pro a proti europoslankyně Kateřina Konečná (Stačilo!). „Velmi smutný postoj,“ hodnotí europoslanec z TOP 09 Ondřej Kolář.

Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) chce upravit svůj návrh na růst platů policistů a hasičů podle toho, co předloží ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Ta už dříve řekla, že vojáci by měli dostat měsíčně o 8300 korun více. „Je to populistický předvolební krok,“ kritizuje poslanec Jiří Mašek (ANO). „Nůžky se rozevírají, je potřeba to vybalancovat,“ oponuje poslanec Pavel Žáček (ODS).

Ve středu začne ve Vatikánu konkláve a kardinálové zahájí volbu nového papeže. Měla by být otevřenější? „Z nitra katolické církve občas slyším odpor vůči demokracii. Podle mě by se ale i duchovní instituce mohla demokratizovat,“ říká politolog Petr Kratochvíl z Ústavu mezinárodních vztahů. „Ke změně určitě v budoucnu dojde, otázka je, jestli my se toho dožijeme,“ dodává pro Český rozhlas Plus historik Petr Kubín z Pražské katolické teologické fakulty Univerzity Karlovy.

Porodnost v Česku ještě nikdy nebyla tak nízká. Počet obyvatel sice stoupá, ale jen díky migraci. „Vláda má povinnost dělat vše pro to, aby rodiče ve výchově dětí podpořila jak finančně, tak institucionálně,“ říká pro Český rozhlas Plus demograf Tomáš Sobotka, zástupce ředitele Vídeňského demografického institutu. „Stát by měl připravit podmínky, aby lidé realizovali svá přání. A přejí si víc dětí, než mají,“ dodává náměstkyně ministra práce Šárka Jelínková (KDU-ČSL).

Skupina odborníků spočítala, že minimální důstojná mzda byla loni v celém Česku 46 tisíc korun hrubého, v Praze a v Brně skoro 54 tisíc. Co může udělat stát, aby měli lidé dostatečný životní standard? „Vláda může snížit tlak na mzdy zlevněním bydlení,“ navrhuje pro Český rozhlas Plus spoluautor studie Jan Bittner, který působí na VŠE. „Za bytovou krizi může nepovedená digitalizace stavebního řízení,“ reaguje poradce premiéra, hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.

Poslanci při projednávání zákona o volebních kampaních vyškrtli ustanovení, na jehož základě by hrozila sankce za uvádění nepravdivých nebo hrubě urážlivých informací. Jednotlivé případy by měl posuzovat soud. „Problém je dokazování, hodnocení důkazů,“ říká pro Český rozhlas Plus advokát Tomáš Nahodil. „Ten nejvyšší arbitr by měl být volič,“ míní v pořadu Pro a proti politolog Miloš Gregor, poradce premiéra pro informační gramotnost a boj s dezinformacemi.